Trénink 30. 10.- 5. 11. 1989

   Jelikož jsem byl po maratónu, tak je jasné, že v tomto týdnu jsem toho moc nenaběhal. Zároveň ale byl tady listopad, a to byl většinou jediný měsíc, kdy jsem si dopřál trošku více odpočinku než obvykle. Vlastně tak nějak by to mělo fungovat u závodních běžců, protože závodní sezóna je dlouhá a tělo už před zimou bývá dost unavené. Samozřejmě že se konají ještě nějaké závody ale to už je spíše zpestření oddechového období. Je dost důležité nabrat síly na zimní přípravu, protože ta bývá mnohdy nejdůležitější pro vývoj sezóny následující, takže v prosinci to už jsem zas bušil naplno i když to byla spíše taková hrubá příprava v kopcích a těžkých terénech. Mám pocit, že dříve jsme v tom běhání měli skoro všichni nějaký systém a pořádek, a že to fungovalo. Dneska z toho každý dělá vědu, hodně se toho namluví a napíše, všichni nad vším přemýšlejí, sedí u internetu, kde brouzdají po běžeckých stránkách, místo aby ten čas věnovali tréninku a pořádně mákli. Technika je sice dobrý pomocník ale špatný pán a ty kilometry za vás nikdo neodmaká. Proto ta křivka výkonnosti prudce klesá, mladší vytrvalce spočítáte v republice na jedné ruce a na předních místech všech závodů se vesměs objevují dědci. To nás sice ctí ale budoucnost vypadá dost hrozivě a za takových 10-20 let bude na startu většiny závodů vybíhat šedovlasé hejno. Na druhou stranu, zvyšování dlouhověkosti i nám dává perspektivu, že na závodech budou kategorie nejen nad 60 let, ale i nad 80,90,100 a časem i více let a ceny pro nejstaršího účastníka budou viset hodně vysoko. V tomto týdnu jsem naklusal 68 km v mírné únavě. 

    Zdraví Vás Saša Neuwirth